Úvodní stránka > Aktuality > Armádní speciál přepravil ostatky kardinála Berana zpět do Čech

Armádní speciál přepravil ostatky kardinála Berana zpět do Čech

Přesně v osmnáct hodin a šest minut přistál armádní letoun Airbus A-319 CJ na ranvej kbelského letiště s tělesnými ostatky kardinála Josefa Berana na palubě a celou Českou republikou se na jeho počest rozezněly zvony. Repatriace kardinála Josefa Berana do vlasti je aktem s velkým významem nejen pro církev, ale pro celý národ.  Po padesáti letech se tak naplní poslední vůle zesnulého.

Návratu ostatků kardinála Berana přihlíželi zástupci Arcibiskupství pražského v čele s kardinálem Dominikem Dukou, čeští a moravští biskupové, stát zastupoval předseda Senátu Milan Štěch. Slavnostnímu aktu se zúčastnila také ministryně obrany Karla Šlechtová, která položila na rakev s ostatky symbolickou červenou růži. Armáda mimo přepravu zabezpečila také účast jednotky Čestné stráže AČR a účast Ústřední hudby AČR z Posádkového velitelství Praha. Pohřební vůz s ostatky opustil kbelské letiště v doprovodu motocyklové jednotky Hradní stráže. 

Kardinál Josef Beran se narodil roku 1888 v Plzni. Po maturitě odešel studovat teologii do Říma, kde získal doktorát. Po studiu se vrátil do České republiky, kde působil jako katecheta, pedagog či ředitel škol Kongregace chudých školských sester de Notre Dame a aktivně vykonával pastorační činnost.

V roce 1928 byl za zásluhy jmenován arcibiskupským notářem, o čtyři roky později se stal rektorem pražského arcibiskupského semináře a od této doby nesl hlavní odpovědnost za formaci budoucích kněží.

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se o rektora Berana začalo intenzivně zajímat gestapo kvůli odporu vůči nacistické ideologii a působení před záborem Sudet. Roku 1942 byl převezen do pankrácké věznice a nakonec skončil v koncentračním táboře Dachau a Mauthausen.

V roce 1945 se Beran vrátil zpět do vlasti, o rok později přijal biskupské svěcení a zároveň byl při této příležitosti intronizován. V listopadu 1946 Berana papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem pražským.

Po únoru 1948 se však Beran odmítl podřídit komunistům a exkomunikoval ty, kteří s komunisty spolupracovali. Po roce 1949 byl protiprávně internován Státní bezpečností na různých místech Československa. Nejprve v Arcibiskupském paláci na Hradčanech, pak mimo Prahu. Během internace byl neustále sledován a šikanován.

V únoru 1948 se jako nejvyšší představitel katolické církve vymezil vůči nastupující totalitní moci, od roku 1949 byl držen v „domácím vězení“.

Roku 1965 byl jmenován kardinálem. Po složitých jednáních se Svatým stolcem nabídl stát Beranovi odlet do Říma na slavnostní jmenování kardinálem, ale bez možnosti návratu. V zájmu života církve v Československu nakonec přinesl i tuto oběť, přijal „dobrovolně“ osud vyhnance a 19. února 1965 odletěl do Říma. Pozemská pouť kardinála Berana skončila 17. května 1969.

Charizmatického Berana se režim bál i po smrti. Nepovolil převezení jeho ostatků do Prahy z obavy, že by obřad vyvolal občanské nepokoje větších rozměrů než v případě Jana Palacha. Papež Pavel VI. rozhodl, že bude arcibiskup pražský metropolita a primas český Josef kardinál Beran pohřben mezi papeži v kryptách baziliky sv. Petra v Římě.

Přes snahu komunistických ideologů neupadl kardinál Beran v zapomnění. Stal se symbolem věrnosti, lásky a pokory. V roce 1998 byl započat proces jeho beatifikace.

Převoz ostatků povolil letos počátkem roku papež František. Ve svatopetrské bazilice bude na trvalou památku kardinála Berana zřízena pamětní deska. Dočasný hrob ve Vatikánu bude zrušen a deska z něj by měla spočinout v Plzni, rodišti kardinála Berana.

Naposledy zažila Praha velký církev pohřeb loni, kdy byla v Nové arcibiskupské kapli v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uložena rakev s ostatky kardinála Miloslava Vlka. Dá se očekávat, že by i Beran byl pohřben zde. 

 

Fotogalerie

Nahoru