Úvodní stránka > Aktuality > Letečtí záchranáři a hasiči zachraňovali na špičáku. Naštěstí jen cvičně

Letečtí záchranáři a hasiči zachraňovali na špičáku. Naštěstí jen cvičně

Neukáznění lyžaři, podcenění sportovních dovedností nebo technická závada na lanovce. Při záchraně lidského života hraje čas důležitou roli. Aby při náročném zásahu leteckých záchranářů v nejrůznějších krizových situacích byla záchrana co nejefektivnější, k tomu už několik let přispívá pravidelná součinnostní cvičení složek Integrovaného záchranného systému. Letos se konalo ve dnech 14.-15. února v katastru města Železná Ruda – Špičák.

Planina nedaleko Špičáku se stává krátkodobým domovem pro posádky 243. vrtulníkové letky 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely a hasiče - letecké záchranáře Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. Zimní prostředí Šumavy je přímo ideálním místem k nácviku nouzových záchranných situací. Dostat se ke zraněnému po zemi je vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám a těžko přístupnému terénu velmi komplikované. Jedinou možností se stává záchrana ze vzduchu. Záchranáři zde cvičí slaňování z vrtulníku, přesné visení na místě a záchranné práce na lanovce. Získávají cenné zkušenosti, které mohou mít zásadní význam při záchraně lidského života, kdy jde zejména o koordinaci a čas.

„Létání v zasněženém horském terénu je jedna z nejnáročnějších činností, kterou může pilot ve vrtulníku absolvovat. Důvodem je zejména nevyzpytatelnost směru a rychlosti větru, sněhová pokrývka terénu a výkon vrtulníku.“ vysvětluje velitel vrtulníkové letky podplukovník Radek Henkl a dodává: „ Při vzletu nebo přistání může zvířený prachový sníh vrtulník zabalit do koule. To by posádce způsobilo velice špatnou prostorovou orientaci. Je to bílá tma. V prachovém oblaku pilot vidí maximálně dva tři metry od kabiny. Této skutečnosti se podřizuje technika pilotáže.“

Pilot však nemůže ztratit vizuální kontakt se zemí. Neustále se musí orientovat podle nějakých referenčních bodů. Těch se musí držet, než se prašan takzvaně vyfouká a on s vrtulníkem přistane. Souhra posádky je v této fázi klíčová. Důležitou úlohu sehrává také palubní technik, který sleduje situaci pod strojem. 

Kapitán je mozek celého zásahu. On má to poslední slovo. S maximálním soustředěním musí zkoordinovat činnost na palubě. Proto všichni zúčastnění kladou takový důraz na přípravu. Aby nebyla za žádných okolností šablonovitá, aby se měnily lokality zásahu. Přísný dril letových posádek 243. vrtulníkové letky je bezpochyby na místě. Právě ony zajišťují Leteckou záchrannou službu a společně s leteckými záchranáři mohou být kdykoliv nasazeni k řešení krizové situace. 

„Jednoznačně lze říci, že společně nastolená pravidla zásahů LZS přináší lepší výsledky při zajišťování dostupnosti neodkladné zdravotnické péče. Letečtí záchranáři jsou nasazováni také při dalších operacích v jinak nedostupných terénech – na vodě, ve skalách, ve stržích a průrvách, na horách...prostě všude tam, kam se jiná technika kromě vrtulníkové nedostane. Takových míst je v našem kraji nepočítaně. Naši letečtí záchranáři se často musejí co nejrychleji přemístit i tam, kde hrozí krize, havárie či jiné vyhrocené situace.“ řekl instruktor hasičů - leteckých záchranářů podporčík Karel Hůla.

 

Fotogalerie

Nahoru