Home page > Aktuality > Sokolík zasahoval při povodni

Sokolík zasahoval při povodni

Ve středu 25. září 2019 se na hladině vodních nádrží Jesenice a Skalka uskutečnilo cvičení Integrovaného záchranného systému s názvem „Potopa 2019“. Zúčastněné složky si vyzkoušely různé modelové situace. Jedním z mnoha scénářů byla i záchrana z vodní hladiny za pomocí vrtulníku.

Téměř dvě stě osob a přes padesát kusů techniky se zúčastnilo cvičení, jehož úkolem nebyla protipovodňová ochrana, ale záchrana osob za použití speciální techniky pro mimořádné situace. Ty vycházely z reálných podmínek a zkušeností záchranářů při řešení této živelní události. Nedílnou součástí bylo také prověřit akceschopnost krizových štábů.

Vše se odehrávalo v okolí letiště Cheb, kde bylo vybudované seřadiště techniky včetně místa pro zázemí všech zúčastněných složek a také asistenční centrum pomoci. Kromě armádního vrtulníku W-3A Sokol se do cvičení zapojily též jednotky Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a složky IZS z řad policie, záchranné služby i vodní záchranné služby. Figuranty pak tvořili příslušníci armády a studenti karlovarské střední odborné školy

„Pro posádku vrtulníku byly připravené dvě modelové situace. Jedna z nich se odehrávala na zaplavené mostní konstrukci, kde uvízla zraněná osoba. Druhý případ, který jsme dostali za úkol vyřešil, byl převrácený raft údajně s pěti osobami na palubě. Jedna osoba se neudržela člunu a plavala zraněná na volné vodní hladině nedaleko raftu. Šlo tedy v obou případech o zraněné osoby ve vodě nebo na místech, která zcela obklopovala voda po potopě. Jednalo se o místa, kde bylo nutné využít buď přístup po vodě lodí nebo s použitím letecké techniky. Vrtulník v těchto případech urychluje celou záchrannou operaci tonoucích či uvízlých osob,“ popisuje námět cvičení kapitán vrtulníku Jiří Jogl.

Úkolem posádky vrtulníku bylo zachránit osoby za použití palubního jeřábu nebo pomocí lanového podvěsu. „Při ostrém zásahu bychom primárně volili pro oba případy záchranu pomocí palubního jeřábu, ale chtěli jsme si procvičit obě varianty. V případě záchrany z mostní konstrukce jsme použili palubní jeřáb a podramenní evakuační pás, s tím že se náš letecký záchranář neodepínal z háku jeřábu. Druhý případ, osoby tonoucí se na volné vodní hladině, jsme zahájili spuštěním leteckých záchranářů na palubním jeřábu na vodní hladinu, protože se jednalo o neznámou vodní plochu nenechal jsem je z paluby vyskakovat přímo do vody. Vyzvednutí leteckých záchranářů s figurantem proběhlo s lanovým podvěsem. Oba zachráněné figuranty jsme pak předali lékaři a sestře k prvotnímu ošetření,“ vysvětlil kapitán Jogl.

Pro létající personál 243. vrtulníkové letky se jednalo o létání, které pravidelně trénují na vodních nádržích Hracholusky, Lipno a dalších vytipovaných lokalitách. Každoročně si posádky vrtulníku obnovují letové návyky v těchto velmi složitých podmínkách. Létání nad vodní hladinou, tekoucí vodní hladinou a samotné záchrany osob z vodní hladiny nebo z lodí jsou jednou z nejnáročnějších částí pravidelného výcviku letky. Do ostré rozsáhlé akce byly v minulosti posádky vrtulníku W-3A Sokol povolány již v roce 1997 na Moravu, později v roce 2002 při povodních v Čechách. Naposledy byly nasazeny na bleskových povodních v roce 2010 v oblasti Chrastava (severní Čechy), kde evakuovaly více jak sto lidí.

foto:HZS Karlovarského kraje

Fotogalerie

Nahoru