Úvodní stránka > Aktuality > Zkušenosti českých pilotů a techniků vrtulníků jsou v Kábulu zúročeny

Zkušenosti českých pilotů a techniků vrtulníků jsou v Kábulu zúročeny

Od března 2014 působí v Kábulu již 12. český Air Advisory Team (AAT-Letecký poradní tým). Sehrává výraznou roli především v souvislosti s afghánskými vrtulníky Mi-35, ale čeští piloti a technici působí i se svými protějšky na strojích Mi-17. Český tým spadá pod americké velení, přičemž požadavky přicházejí z afghánské strany a navíc je potřeba spolupracovat s dalšími subjekty, které se podílejí na provozu afghánského vrtulníkového letectva.

 

České poradenství v oblasti vrtulníků Mi-17 a Mi-24/35 má v Afghánistánu celkem dlouhou tradici, o čemž svědčí nasazení již 12. AAT. Pro náš letecký i pozemní personál to přináší zúročení praxe i zkušeností, nabytých v republice. Školit, vést i kontrolovat afghánské piloty i techniky má ale svá specifika, a cesta k úspěchu není mnohdy úplně jednoduchá. Velitel současného AAT kapitán Petr Šafařík, jehož domovskou základnou je kbelská základna dopravního letectva konstatuje, že v porovnání s minulostí přináší mentoring své ovoce: „Na letkách už mají Afghánci vlastní letové instruktory, zalétávací piloty a jsou tedy schopni sami provádět určité výcvikové lety a zálety vrtulníků.“

Český letecký poradní tým v Kábulu spadá pod velení U.S. Air Force (Vzdušné síly Spojených států). Z afghánské strany jsou požadavky především na údržbu a provoz vrtulníků Mi-35. Spolupráce je nutná s oběma stranami. Major Miroslav B., jehož úkolem je právě tato kooperace i plánování a organizace činnosti českého AAT, upřesňuje některá specifika: „V případě vrtulníků Mi-17 vstupuje kromě Američanů a Afghánců do hry ještě třetí strana  - nadnárodní společnost CNGS, jejíž servisní skupina dohlíží nad technickými pracemi na zmíněném typu stroje.“ Proto se naši „vrtulníkáři“ nestýkají pouze s Američany a Afghánci, ale i s Rusy, Ukrajinci, Kolumbijci a dalšími národy spojenými pod CNGS, se kterými je potřeba komunikovat, jak je to jen možné – anglicky či rusky.  

Létající personál České AAT sestává z dvou posádek pro vrtulníky Mi-17 a Mi-35, což je celkem deset osob. Letové posádky mají u vrtulníků Mi-17 dva piloty, dva palubní techniky a dva palubní střelce. U Mi-35 nejsou potřeba palubní střelci, neboť vrtulník disponuje vlastními zbraňovými systémy. Zbylí vojáci 12. AAT se věnují technické údržbě obou typů strojů. Kapitán Marcel K. potvrzuje, že více technických prací se provádí na bojovém Mi-35: „Takzvaná maintenance Level 1 (Úroveň 1) se odehrává na stojánce a jde o menší údržbové práce a přípravy k samotným letům, zatímco Level 2 zahrnuje složitější opravy a vyšší údržbu a provádíme ho na specializovaném pracovišti mimo stojánku.“  

Díky mnohaletému působení českého AAT v Kábulu lze sledovat i jiný pokrok než profesní. Někteří piloti a technici zde působí již poněkolikáté a mohou srovnávat. Jeden z nich, kapitán Jaroslav K., bilancuje: „Zpočátku byly vztahy s afghánskými kolegy značně distancované, ale dnes je komunikace velmi otevřená. Došlo k prolnutí našich profesních a osobních životů. Nejde o úplné přátelství, ale předmětem našich dialogů se stávají i témata týkající se rodinného a osobního života.“ Dobré mezilidské vztahy napomáhají snazšímu plnění úkolů a pro Afghánce jsou nezbytnou podmínkou užší spolupráce. Je však nutné rozeznat zdravou hranici a udržovat si vhodný odstup, tak aby nebyla vstřícnost některými pochopena jako slabost.   

Autor: kapitán Marek Maxim Švancara

Fotogalerie

Nahoru