Bojové záchranáře školili profíci od letecké záchranky

Prohlídku vrtulníku letecké záchranné služby nebo nakládání raněných do vojenské sanity mají za sebou účastníci zdokonalovacího kurzu určeného pro CLS (Combat LifeSaver) 151. ženijního praporu a štábu 15. ženijního pluku. Dvanáctka cvičících si v rámci tohoto kurzu mohla vůbec poprvé promluvit s profesionálem ve svém oboru a zjistit, jaké jsou odlišnosti mezi ošetřováním raněného na zemi a ve vzduchu.

„Velký rozdíl mezi tím není. Snad jen v tom, že pozemní „záchranka“ musí zasahovat prakticky u všeho, i když se nejedná o nic vážného. Od toho jsme my oproštěni. Létáme opravdu k zásahům, při kterých jde o život,“ vysvětlila praporčice Dana Vranovská, zdravotní sestra Centra letecké záchranné služby a urgentní medicíny Líně. U letecké záchranné služby pracuje 25 let a během své praxe ošetřila už tisíce zraněných. Letečtí záchranáři ročně letí zhruba k sedmi stovkám zásahů. Většinou se podle Vranovské jedná o dopravní nehody, utonulé v letním období či zraněné lyžaře v zimě. 

Během povídání si mohli všichni prohlédnout, jaké vybavení s sebou záchranáři vozí a jaké jsou možnosti převozu zraněných v prostorech vrtulníku. „Překvapil mě počet lidí, které může vrtulník převážet - vejdou se sem dva pacienti. Jeden je umístěn na nosítkách a druhý může ležet na vakuové matraci na zemi. Navíc je tu i dost místa, aby se třeba za letu mohla provádět resuscitace,“ přiblížila nové poznatky četařka Markéta Steindlová z praporního obvaziště 151. ženijního praporu.

Při prohlídce se probírala celá řada dalších témat, jako bylo například rozhodování pilotů, v jakém počasí ještě vyrazit a kdy už to nejde; o noční hotovosti, kterou jako jedni z mála v naší republice drží právě vojenští letečtí záchranáři a spoustu dalších. „Je to přínosné pro obě strany. Oni se dozví něco nového a já zase budu mít jistotu, že až se s nimi potkám třeba u nějaké dopravní nehody, budou vědět, jak to u nás funguje a co se k čemu používá,“ dodala Vranovská.

Od záchranného vrtulníku se skupina přesunula na letištní plochu, kde je čekala další část výcviku – transport a nakládání raněných. „První fází procesu je třídění pacientů podle stupně zranění. Pak následuje jejich transport k sanitce z nějakého hůře přístupného místa a nakonec si vyzkoušíme naložit maximálních počet raněných do sanitního vozu,“ upřesnil další náplň kurzu jeden z organizátorů nadrotmistr Tomáš Lorenc z praporního obvaziště 151. ženijního praporu.

Zdokonalovací kurzy CLS se u 151. ženijního praporu organizují minimálně jednou za měsíc, dvanáctkrát do roka. Organizátoři chtějí mezi témata kurzu kromě letecké záchranné služby nově zařadit i spolupráci z vodní záchrannou službou na přehradě Orlík.

Text a foto: Zuzana Králová