Hlavní letiště v Praze – Kbelích bylo centrem rozvoje československého letectví až do roku 1937, kdy bylo dokončeno letiště v Praze – Ruzyni.
Prostor dnešního letiště Praha – Kbely, mírně vyvýšená planina vymezená obcemi Kbely, Letňany a krajem Vysočan, byla pro případnou výstavbu letiště vybrána již v průběhu listopadu roku 1918. Příslušníkům tzv. Leteckého sboru, který byl prvotní organizací čs. vojenského letectva, vyhovovala poloha relativně blízká centru města, tak i celková dispozice rozsáhlých pozemků s velmi malým zvlněním terénu a kvalitní únosnou půdou. Před zimou roku 1918 zde bylo vystavěno několik provizorních budov a plátěných hangárů. Již v prosinci 1918 vzlétly první letouny čs. „vzduchoplavby“.
Od 20. let 20. století do konce 2. světové války
Do jara 1920 bylo na kbelské letiště přemístěno z bývalého rakouského letiště v Chebu šest hangárů typu Wagner, z nichž některé jsou dochovány a využívány i dnes (např. H 18 a 87 Leteckého muzea Kbely). Ve dvacátých byly vybudovány budovy pro mužstvo a personál a řada moderních železobetonových hangárů, seřazených do mírného oblouku s věží pro startéry a další úředníky letiště. V roce 1928 byla dokončena i stavba pro Kbely dodnes dominantní vodárenské věže „Maják“, na jejímž vrcholu byla umístěna soustava výstražných a naváděcích světel.
V průběhu roku 1928 došlo k reorganizaci Leteckého sboru. V Praze, Olomouci a Nitře byly ustaveny pluky čísel l až 3. Pražský 1. letecký pluk zahájil svou činnost dnem 1. října 1920. V jeho výzbroji byly mimo letounů rakouského původu i letouny dodávané Ministerstvem národní obrany (MNO) z válečných přebytků Francie a později i první konstrukce domácích leteckých výrobců. V letech 1928 až 1931 byly právě ve Kbelích položeny organizační základy dalších tří leteckých pluků čs. vojenského letectva.
Tyto útvary, budované jako stíhací, lehký a těžký bombardovací, byly postupně přesunuty do Hradce Králové, Milovic a Brna. Na počátku roku 1938 byl na kbelské letiště přemístěn 4. letecký pluk (stíhací letouny Avia B–534) a 6. letecký pluk se dvěma perutěmi bombardovacích a průzkumných letounů (Aero Ab–101 a Avia B–71).
V březnu 1939 patřila letiště k vůbec prvním zabíraným vojenským zařízením. Na kbelském letišti a v blízkých továrnách byly v prvních válečných letech vybudovány Němci silné opravárenské kapacity.
Poválečný vývoj letiště
Poválečný vývoj letiště ve Kbelích je spojen zejména s rozvojem vojenské letecké dopravy. V předválečném období nevznikl žádný zvláštní útvar specializovaný na úkoly letecké přepravy osob či materiálu. Výjimku krátce představoval pouze Vojenský letecký dopravní oddíl, detašovaný na jaře roku 1923 z 1. leteckého pluku, určený k podpoře nově ustavených Československých státních aerolinií.
Hned první dny po ukončení 2. světové války přinesly i naléhavou potřebu rychlého rozvoje vojenské letecké dopravy, hlavně z důvodů celkového rozvratu ČSA. Přepravu osob a materiálu z Velké Británie zpět do vlasti zpočátku prováděli zejména letci 311. čs. bombardovací perutě RAF s upravenými letouny B–24 Liberator.
V červenci roku 1945 byla ustavena Vojenská letecká dopravní skupina (VLDS), v jejíž sestavě byly využívány i sovětské a britské transportní letouny C–47 a postupně i dostupná letecká technika kořistního původu. Po rozpuštění čs. perutí RAF v roce 1946 přešla část výkonných letců do stavu VLDS.
V dubnu 1946 byl sloučením VLDS a letištní perutě Ruzyně ustaven Letecký dopravní pluk přímo podřízený velitelství čs. vojenského letectva. V roce 1947, po dokončení organizační výstavby a doplnění leteckou technikou (částečně z přebytků USAF a RAF), byl Letecký dopravní pluk (LDP) přemístěn na letiště Praha – Kbely.
Kromě domácích i zahraničních přepravních úkolů, které od samého počátku zahrnovaly státně důležité lety s nejvyššími představiteli státu a armády, prováděly letouny pluku i vyhlídkové lety pro veřejnost. V roce 1947 byl letouny pluku zahájen výcvik výsadkářských jednotek československé armády.
Vývoj po únoru 1948
Rozsáhlé změny ve složení velitelského sboru a nakonec i jednotlivých vycvičených osádek, propouštění a perzekuce po únoru 1948, postihly i příslušníky LDP z řad bývalých zahraničních letců. V roce 1950 byla německá letecká technika nahrazována letouny Douglas, získanými od ministerstva dopravy. Letecký dopravní pluk v roce 1952 disponoval dvěma letkami s letouny C–47 Dakota, jednou letkou sovětských Li–2 a jednou kluzákovou letkou. V roce 1953 byl zahájen výcvik ve vlekání nákladních kluzáků za letouny C–47, který byl v souvislosti se zaváděním vrtulníků Mi–1 a Mi-4 v roce 1956 ukončen.
Výnosem MNO byl název útvaru letecký dopravní pluk v prosinci 1953 změněn na dopravně výsadkový letecký pluk (DVLP). Ze stavu pluku byl v průběhu roku 1956 vyčleněn dopravní letecký oddíl MNO (7. lo MNO), který nadále působil na letišti Kbely.
V srpnu roku 1959 byl dopravně výsadkový letecký pluk, vybavený letouny Il–14 (AV–14), přemístěn na letiště Prostějov a později do Mošnova u Ostravy.
Po několika reorganizacích v průběhu šedesátých až osmdesátých let přešel zbytek útvaru k 1.1.1994 zpět na letiště Praha – Kbely do sestavy 3. dopravního leteckého pluku, který se stal jediným útvarem dopravního letectva v rámci Armády ČR.
Léta šedesátá až osmdesátá
V průběhu 60. a počátkem 70. let dochází v čs. vojenském dopravním letectvu k častým organizačním a redislokačním pohybům. Koncem 70. a v průběhu 80. let dochází k postupné obměně letadlového parku vojenského dopravního letectva. Vrtulníky Mi–4 byly nahrazeny výkonnějšími Mi–8 s dlouhodobou perspektivou služby. Do roku 1985 jsou postupně z vojenského dopravního letectva vyřazeny i transportní a dopravní verze letounů Iljušin Il–14 a AV–14.
V roce 1977 byly dodány první letouny Let L–410, od roku 1966 probíhala u dopravního leteckého pluku postupná výměna letounů Il–14 letouny Antonov An–24B a od roku 1983 byly zaváděny vrtulníky Mi-17. Pro potřeby přepravy osob jsou postupně zaváděny letouny An–24, Jakovlev Jak–40, Tupolev Tu-134 a Tu-154 umístěné na letišti Praha – Kbely.
Změny po roce 1989
Po mnohých organizačních změnách byl k 31.12.1989 znovu vytvořen 3. dopravní letecký pluk, který byl zabezpečován 8. praporem letištního a radiotechnického zabezpečení. K 1.6.1993 došlo k dílčí reorganizaci a byla vytvořena 3. letecká základna. Ta byla k 1.1.1994 přejmenována na 6. leteckou základnu. Rozkazem prezidenta ČSFR ze dne 5.5.1990 byl pluku udělen čestný název 3. dopravní letecký pluk T. G. Masaryka.
K 1.1.1994 byl přejmenován na 6. smíšený dopravní letecký pluk T. G. Masaryka. K další zásadní změně došlo k 1.7.1994, kdy byla vytvořena 6. základna dopravního letectva, dislokovaná na letišti Praha – Kbely.
U příležitosti 80.výročí vzniku Československé republiky byl 6. základně dopravního letectva udělen dekretem prezidenta republiky udělen historický název 6. základna dopravního letectva T. G. Masaryka. K 1.7.2003 byla přejmenována na 24. základnu dopravního letectva.
Modernizace letiště
V druhé polovině 90. let probíhaly na letišti Praha - Kbely modernizační úpravy. V roce 1996 byla vystavěna nová věž řízení letového provozu. Rekonstrukcí hangáru při zachování původního skeletu byl v letech 1996 – 1998 vybudován moderní letištní terminál poskytující komplexní servis odbavení cestujících i prostory pro řídící orgány letiště. V roce 1998 byly do provozu uvedeny nové prostředky světlotechniky a systém přesného přístrojového přiblížení.
Systém letecké přepravy
V České republice existoval v zabezpečení přepravy ústavních činitelů duální způsob. Tuto přepravu zabezpečovalo ministerstvo vnitra prostřednictvím Státního leteckého útvaru podle usnesení vlády ČR č. 485/18993 a ministerstvo obrany prostřednictvím Armády České republiky v návaznosti na záznam z 34. schůze vlády ČR z 1.9.1993, k bodu 13, úkolu ba).
Podíl ministerstva obrany na celkovém počtu požadavků postupně narůstal a činil cca 60 % z celkového počtu úkolů letecké přepravy ústavních činitelů. Toto řešení bylo odlišné od způsobu, jakým je letecká přeprava ústavních činitelů zabezpečována ve státech NATO, EU a v dalších vyspělých zemích světa, kde tímto úkolem pověřují vlády svou armádu, a to především z ekonomických důvodů.
Ve smyslu usnesení vlády ČR č. 628/1998 č. 9/1999 leteckou přepravu ústavních činitelů podle ustanovení paragrafu 75 odst. 1 písm.a) zákona č. 49/1997 o civilním letectví zabezpečuje ministerstvo obrany prostřednictvím 24. základny dopravního letectva Armády České republiky od 1.1.1999. K tomuto termínu byl zrušen Státní letecký útvar (SLÚ) ministerstva vnitra a úkoly přepravy ústavních činitelů převzala 24. základna dopravního letectva bez jakéhokoliv navýšení a delimitace počtu osob. Byla pouze ve stávajících počtech reorganizována a do sestavy základny byly organizačně začleněny letouny SLÚ.
Komplexní letecká přeprava ústavních činitelů je prováděna jak z letiště Praha – Kbely tak z letiště Praha – Ruzyně, kam byl převeden provoz letounů Tu-154 a CL-601, čímž se zlepšila ekologická situace v regionu letiště Kbely.
Od 30. ledna 2007 byl zaveden do letadlového parku 24. základny letoun Airbus A 319 CJ, trupového čísla 2801. Na podzim tohoto roku bude dodán ještě jeden letoun tohoto typu.
Důležité data
- od roku 1920 působil na letišti Praha-Kbely zejména Letecký pluk 1
- v roce 1946 založen 1.letecký dopravní pluk (kořistní technika)
- v roce 1951 založen 50.spojovací letecký pluk (výzbroj Mi-1, Mi-4)
- v roce 1953 přejmenován na 1.dopravni výsadkový letecký pluk
- od roku 1956 ustanoven 7.leteckého oddílu MNO pro přepravu významných osob (výzbroj Il-14,AV-14)
- v roce 1974 byl zrušen 50.slp a vznikl 3.dopravní letecký pluk (výzbroj L-410, An-24, An- 26, JAK-40, Mi-n8, Mi-17, TU134 a TU-154)
- v roce 1985 byl vytvořen Dopravní letecký pluk MNO
- v roce 1989 byl obnoven 3.dopravní letecký pluk
- v roce 1993 vytvořena 3.letecká základna
- v roce 1994 byla 3.LZ a 6.smíšený dopravní letecký pluk reorganizován a byla vytvořena 6.základna dopravního letectva
- v letech 1995-1998 byl zrekonstruován hangár č.47 na odbavovací terminál v rozpočtu 50mil.Kč
- v roce 1999 byl zrušen dopravní útvar pro přepravu vládních činitelů a úkol byl předán 6.ZDL
- k 1.7.2003 byl útvar reorganizován a přejmenován na 24.základnu dopravního letectva
