- 24.2.2016
Ve dnech 22. 2., až 24. 2. 2016 se zúčastnili letečtí technici z 242. transportní a 243. vrtulníkové letky 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely třídenního výcviku v přežití.
Důvodem k absolvování náročného výcviku v zimních podmínkách je plánované nasazení v zahraničních operacích v Afghánistánu, nebo na Sinaji. Prostor k výcviku byl zasazen do prostředí vrcholů Krkonoš, protože je zde velice častá změna počasí a zároveň solidní nadmořská výška. Terénnímu zaměstnání předcházela nezbytná teorie pod vedením zkušeného instruktora přežití, staršího důstojníka skupiny speciální tělesné přípravy 24. zDL npor. Mgr. Radka Vodičky. Ten cvičící seznámil s materiálem a jeho použitím, jednotlivými dovednostmi, jako je nouzové přespání v terénu za pomocí neseného materiálu a získaní potravy a vody z místních zdrojů. „Nejdůležitější je vůle přežít“ byla jedna ze základních, zároveň nejplatnějších rad nadporučíka Vodičky k vojákům. Další blok přednášek vedl četař Jiří Šťastný, dlouholetý instruktor vojenského lezení a v civilním životě zkušený alpinista. Jeho cílem bylo naučit vojáky improvizovanými způsoby překonávat terénní překážky pomocí horolezeckých technik. „Kde je vůle, tam je i cesta“ byla rada četaře Šťastného. Třetím členem realizačního týmu byl vybrán čet. Ondřej Hejdánek, instruktor přesunů na sněhu a ledu a zároveň zdravotník. „Ondra je pro kvalitní průběh celého výcviku jasná volba, protože Krkonošské vrcholy a jejich nebezpečí již několik zim zdolává“, byla obhajující slova npor. Vodičky před velením základny při sestavování týmu instruktorů.
V úterý se vojáci vydali v brzkých ranních hodinách do terénu s vědomím, že dříve než následující den před setměním se do vyhřáté učebny nevrátí. Přesun horským terénem byl veden samozřejmě jen dle mapy a buzoly. Nejprve vojáci nastoupali půl výškového kilometru na hlavním hřebenu Krkonoš, aby se zorientovali. Následně vyhodnotili, že pro dosažení protějšího vrcholu budou muset nastoupené metry zase ztratit a překonat tekoucí Labe. Tato část přesunu byla velice náročná, protože ve volném terénu leželo minimálně 50 cm mokrého sněhu. Zde vojáci prokázali, že týmový duch jim není cizí. Díky vzájemné pomoci zvládli sestup volným terénem na jedničku. Zde vojáci předvedli skvělé čtení mapy a orientaci v terénu a nenechali se zlákat četařem Hejdánkem k brodění řeky Labe.
Vojáci využili Své know-how, raději si zašli několik stovek metrů, aby k překonání vodního toku využili mělký umělý brod. Umělý brod byl časově náročnější variantou překonání vodního toku. Nicméně vojáci správně vyhodnotili, že brodit se otevřenou řekou jako je Labe, které je v těchto místech velice prudké, není z důvodu potencionálních rizik jako strhnutí brodícího, namočení celé výstroje ve výsledku bezpečnou variantou. Časové ztráta byla vysoce vykompenzována jistotou překonání vodního toku. Pěší přesun vojáků byl znenadání zkomplikován skalním prahem, jež nebylo možné překonat jiným způsobem než slaněním. Zde četař Šťastný zbudoval jisticí stanoviště a vojáci mohli začít slaňovat. Jak říká jeden z účastníků nadrotmistr F.P.:“ pohyb po mokré, místy zledovatělé skále byl pro mě opravdovou výzvou“.
Následoval další dlouhý výstup k místu pro přespání. Nouzový bivak byl v nadmořské výšce přesahující 1350 metrů nad mořem, kam se vojáci dobrali těsně před setměním. Kvalitu bivaku během noci prověřil silný vítr a mráz přesahující dle naměřených hodnot minus 10 stupňů Celsia. Nicméně jak řekl major Martin Moldřík zástupce velitele 243. Vrtulníkové letky „ noční bivak v tak nehostinných podmínkách je především v přípravě a v detailech, jako například výběr vhodného místa ke spaní v závětří, schování si všech věcí do batohu. Toto se všem cvičícím vyplatilo druhý den ráno, kdy během noci napadlo ve vrcholových partiích Krkonoš přes 20 cm nového sněhu.
Tudíž celkové sněhová pokrývka přesahovala 80 cm sněhu. Druhý den ráno se proto vojáci nejdříve museli vyprostit ze zasypání sněhem a nemuseli hledat materiál ukrytý pod sněhem. Na kvalitě spánku se podepsalo i kvalitní vybavení, které je v těchto velehorských podmínkách nutností. Všichni vojáci, nejenže noc přečkali, ale i se kvalitně vyspali. Kvalitní odpočinek byl důležitým předpokladem ke zvládnutí druhé etapy náročného pěšího přesunu ve velehorských partiích Krkonoš. Před odchodem z místa nočního bivaku bylo nutností uvést místo do takového stavu, aby náhodný kolemjdoucí nepoznal jakoukoli činnost vojáku ani podle sebemenšího detailu. Toto se všem podařilo na jedničku.
Skupina cvičících leteckých techniků spolu s instruktorským týmem se vydala dalšímu přesunu, kde dosáhla čtvrtého nejvýše položeného místa v ČR, a to Vysokého kola s nadmořskou výškou 1502 metrů nad mořem. Dále skupina cvičících pokračovala pochodem v nejvyšších partiích Krkonoš zpět přes Labskou a Vrbatovu boudu do výchozího místa.
Dle slov majora Moldříka se jednalo o velice náročné, kvalitně připravené a přínosné zaměstnání. Jak sám říká“ doufám, že nabité vědomosti nebudu muset nikdy použít“
Text & foto: čet. Jiří Šťastný
Uveřejněno: 24.2.2016 (24.zDL), Upraveno: 16.03.2016
Podobné články a odkazy
- Mountain Flight 2015 (14.7.2015) - V červnu letošního roku se příslušníci 243. vrlt. zúčastnili pravidelného výcviku v létání ve vysokohorských podmínkách. Díky modernizaci pohonných jednotek vrtulníků Mi – 17, mohl být tento důležitý výcvik proveden vlastními silami letky. Až do loňského roku příslušníci letky absolvovali tento výcvik na vrtulnících Mi – 171Š 23. a 22. základny vrtulníkového letectva.
- Jak zachránit lidi v horách trénovali instruktoři v Krkonoších (12.3.2012) - 12.3.2012 - Od 5. do 9. března 2012 se na Brádlerových boudách ve Špindlerově Mlýně konal instruktorský kurz pro příslušníky 15. ženijní brigády s tematikou „Přesuny na sněhu a ledu“. Vedl jej náčelník tělovýchovy štábu brigády, kapitán Eduard Zíka a zúčastnilo se jej celkem 9 vojáků – budoucích instruktorů.
- Wikipedia: Krkonoše - Krkonoše (německy Riesengebirge, polsky Karkonosze) jsou geomorfologickým celkem a nejvyšším pohořím České republiky a celého masivu Sudet. Leží v severních Čechách a na jihu polské části Slezska. Nejvyšší horou Krkonoš je Sněžka (1603 m). Podle pověstí střeží Krkonoše bájný duch Krakonoš. Patří mezi nejoblíbenější horská místa v ČR.
Sdílet článek přes:
Facebook |
Google |
Digg |
