Posádky vrtulníku Sokol poprvé cvičí ve vysokohorském terénu

Náročný výcvik v létání v horském terénu probíhá v těchto dnech v okolí francouzského letiště Sainte – Leocadie, poblíž města Saillagouse. Cvičení Vzdušných sil Armády České republiky nese název MOUNTAIN FLIGHT a koná se v době od 2. do 13. září 2019. Poprvé se tohoto cvičení účastní také vrtulníky W-3A Sokol.

Čtrnáctidenního cvičení ve francouzských Pyrenejích se účastní posádky 24. základny dopravního letectva se dvěma vrtulníky W-3A Sokol a také vojáci z 22. základny vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou se třemi vrtulníky Mi-171Š.

Cílem cvičení je zvládnout a upevnit praktické dovednosti a návyky členů posádek při letové činnosti ve vysokohorském terénu, například přistání na plochách omezených rozměrů s nadmořskou výškou nad 2000 metrů nebo v nehostinném prostředí vysokohorských údolí.

„Toto cvičení má pro piloty velký význam, protože létání ve vysokých nadmořských výškách je natolik ojedinělé svými podmínkami, které v České republice nelze nasimulovat. Prostory cvičení nabízejí spoustu přistávacích míst a s tím spojené velké možnosti nácviku rozhodovací činnosti a schopnosti přistání posádky vrtulníku. V horách se častěji a rychleji mění meteorologické podmínky, řidší vzduch a výkyvy teplot ovlivňují vlastnosti letu a výkony vrtulníku. Pilot se musí při letu naučit identifikovat směr větru pomocí přístrojů nebo vizuálně, podle toho, jak stroj reaguje,“ vysvětluje major Petr Šafařík velitel kbelské jednotky.

Další oblastí výcviku je výběr vhodných ploch pro přistání ve vysokohorském terénu a následné přistání na nich. Prostředí poblíž místa cvičení nabízí širokou škálu ploch pro přistání v různých nadmořských výškách, a tak lze provádět výcvik postupně od jednoduchých až po ty složitější situace. V horách se často mění počasí, proto je nutné znát chování vrtulníku a jeho rozdílné vlastnosti v různých výškách. Hlavním zaměřením výcviku v nepříznivých podmínkách je naučit piloty kalkulovat se vzletovou hmotností stroje v určité výšce, která úzce souvisí s výkonem vrtulníku – řidší vzduch a teplota ovlivňují výkon vrtulníku. S tím také souvisí maximální hmotnost nákladu.

„Už samotná přípravná fáze létání ve vysokých horách pro nás byla velkým přínosem. Nad modelem horského terénu a s malým modelem vrtulníku jsme si nadrilovali tzv. „nasucho“ zásady výběru ploch, rekognoskaci ploch, určení směru větru, turbulence a podobně. Drilovali a memorovali jsme před samotným létáním všechny procedury a zásady při výběru ploch i při samotném přistání ve vysokohorském terénu,“ dodal major Šafřík.

Součástí teoretické přípravy byla také kontrola veškerého vybavení pro přežití. To mají letci v taktických vestách a v tzv. "alpha pack" batozích. Ty obsahují důležité věci pro přežití v nehostinném terénu při vynuceném nebo nouzovém přistání.

„Vysokohorské prostředí je různorodé a každý pilot se musí na let připravit ještě důkladněji než v Čechách. Prostě jsme šli do prostředí, které u nás v Čechách neznáme a je to prostředí, které opravdu chyby nepromíjí. Tady jsme se každý z nás při každém letu naučili něco nového,“ zhodnotil první týden cvičení major Šafařík.

VIDEO: Michal Scherks