Potomci válečného hrdiny Josefa Ocelky si prohlédli letoun nesoucí jméno jejich předka

V sobotu 25.listopadu hostila letecká základna ve Kbelích neobvyklou návštěvu z Brna. Desetičlenný rod, potomci slavného válečného hrdiny generálmajora Josefa Ocelky, DFC, navštívili leteckou základnu s možností prohlédnout si letoun Airbus A-319 CJ, který nese jméno právě slavného velitele 311.československé bombardovací perutě Britského královského letectva (RAF).

„ Nedávno jsme s manželkou shlédli výstavu Rytíři nebes o československých letcích, kteří sloužili za druhé světové války v britském královském letectvu (RAF). Tady jsme narazili na zástupce současných vzdušných sil a pochopitelně řeč přišla na mého otce. Vím, že letoun Airbus A-319 CJ  s trupovým číslem 3085 nese jméno mého tatínka. Vyslovili jsme přání letadlo si prohlédnout a během pár dnů volali z kbelské základny. To bylo milé překvapení. Trvalo sice pár týdnů, než jsme zvolili termín, aby se sešlo co nejvíce Ocelků a letoun nebyl někde ve světě, ale to čekání rozhodně stálo za to.“ s úsměvem vzpomíná Igor Ocelka, syn slavného letce.

Rodina slavného pilota strávila na letecké základně několik hodin. Letectví jim všem nejspíše koluje v krvi, neboť nejenže díky moderní technice sledují, kde se letoun křtěný po jejich předkovi zrovna nachází, ale co se vědomostí a znalostí letecké techniky týče, nelze nikoho z rodiny považovat za laika. Alespoň konverzace s technickým personálem, který celou delegaci doprovázel, tomu nasvědčovala.

„Pokaždé, když vystupuji z letadla, pohladím jej a popřeji krásný další let. Ať se i tobě na nebi daří, táto!“ se skleněným pohledem opouštěl letoun syn slavného letce.

Genmjr. i.m. JOSEF OCELKA, DFC

Třetí československý velitel bombardovací „Třistajedenáctky“ patřil k největším postavám československého letectva 2. světové války doslova i obrazně.

Pocházel z Lipníku nad Bečvou-Nového Dvoru, kde se 12. března 1909 narodil. Po maturitě vystudoval vojenskou akademii v Hranicích, profesionální vojenskou kariéru zahájil jako velitel čety horského praporu v Ružomberku. Po okupaci Československa odešel v červenci 1939 do zahraničí. Z Polska se dostal do Francie, kde podepsal pětiletou službu v cizinecké legii. Po porážce Francie zamířil do Velké Británie, kde byl jedním ze zakládajících příslušníků 311. čs. bombardovací perutě. Z celé perutě nalétal nejvíce operačních hodin, celkem 224. Svůj poslední operační let uskutečnil v lednu 1942. Zemřel 21. července 1942 nešťastnou náhodou. K tragické havárii W/C Josefa Ocelky došlo ráno na letišti Brize Norton, kde se u zdejší 6. Maintenance Unit seznamoval s různými typy vícemotorových letounů. Při zkušebním letu na dvoumotorovém Beaufortu Mk.II DD938 totiž krátce po startu zachytil křídlem o střechu hangáru a zřítil se. On i dva civilní zaměstnanci, kteří se nacházeli na palubě, byli na místě mrtvi. Byl pohřben 25. července 1942 se všemi vojenskými poctami na hřbitově v Brookwoodu. Jeho hrob číslo 24-B-8 leží v oddělení RAF.

In memoriam byl povýšen nejprve na majora, po válce na podplukovníka a po roce 1989 na generálmajora. Byl jedním z našich nejstatečnějších příslušníků bombardovacího letectva, získal britský Záslužný letecký kříž (DFC). Kromě DFC jej odměnila pochopitelně i československá exilová vláda, a to čtyřikrát udělením Československého válečného kříže, dále Československou medailí Za chrabrost, in memoriam též Československou medailí Za zásluhy I. st., Pamětní medailí Československé zahraniční armády (se štítky F a VB), k nimž pak přibyly i britská Air Crew Europe Star a War Medal.