- 13.10.2015
Nadporučík Eduard Malina je vojenským pilotem 243.vrtulníkové letky 24.základny dopravního letectva Praha-Kbely. Jeho posedlost létáním vyvrcholila organizací prvního Mistrovství České republiky ve vrtulníkovém létání a účastí na světovém šampionátu v polském Przylepu.
Pilot plzeňské záchranné služby vstoupil do leteckého světa ve čtrnácti letech jako člen Aeroklubu Podhořany. Začínal výcvik na bezmotorovém letadle Blaník, v sedmnácti letech poprvé pilotoval ultra lehké letadlo. Mimo Podhořany dodnes působí též na jihlavském letišti, kde létá s vrtulníkem Robinson R-44.
Do Armády vstoupil hned po maturitě na Gymnáziu Přelouč. Po absolvování Univerzity obrany v Brně usedl do helikoptéry W-3A Sokol a otevřel tím dlouhou, důležitou a dobrodružnou kapitolu ve svém životě. Zachránit život je bezesporu tím největším dramatem. Nadporučík Malina denně převáží ve své helikoptéře nemocné, zraněné, postižené nehodou, zkrátka pacienty vyžadující bezodkladnou lékařskou péči. „Nevedu si žádnou evidenci, ale počítám, že už jsem byl přítomen u více než pěti stovek zásahů.“ říká skromně. A právě náročné zásahy při dopravních nehodách, boj s terénem, počasím a časem ho přivedlo na myšlenku závodů ve vrtulníkovém létání: „Zaujalo mě, že můžu při soutěži trénovat situace, které pak v reálném životě mohou zachránit život.“ dodává Malina.
Ačkoli u nás začaly vrtulníky létat hned po druhé světové válce a jeden čas se poměrně úspěšně vrtulníky u nás i vyráběly, kupodivu se nikdy ve vrtulníkovém sportu u nás nezávodilo. Jedná se o čtyři disciplíny, které prověří schopnost pilota ovládat jeho stroj a sehranost s co-pilotem.
Navigace
Jde o klasickou disciplínu, kdy pilot obdrží mapu a souřadnice, ve kterých musí hledat vyznačené body (znaky a čísla umístěná v terénu), které simulují osoby volající o pomoc. Značek je celkem třináct. Pilot má za úkol najít co nejvíce značek a zakreslit je do mapy. Jde samozřejmě nejen o um body najít, ale splnit úkol v co nejkratším možném čase.
Přesnost visení
Na vrtulníku jsou umístěny dva nestejně dlouhé řetězy, přičemž jeden se země dotýkat musí a druhý naopak nesmí. Nad úzkou trati musí stroj letět v konstantní výšce, dle pravidel měnit směr letu a letět též pozpátku. Na přesnost dohlíží rozhodčí, kteří sledují řetězy a též časový limit. Čas navíc je penalizován. Na závěr musí vrtulník přistát tak, že na ližinách nalepené značky musí trefit přesně přistávací pásku.
Vedení fendru
Jde o osmikilový gumový lodní nárazník pověšený na osmimetrovém laně, který musí pilot za letu strčit do sudu. Přesněji řečeno do tří sudů postupně z různých výšek. Pokaždé musí mít lano jinak dlouhé – 4, 6, 8metrů. Vrtulník musí proletět brankou a vsunout fender do sudu. Pak pokračuje s delším lanem a opět se trefuje. I tato disciplína je omezená časem. Penalizaci pilot dostává také při nedodržení délky lana, při špatném průletu vstupními brankami apod.
Slalom
Ve slalomu vrtulník kličkuje s osmikilovým kbelíkem s vodou zavěšeným na pětimetrovém laně mezi dvanácti brankami. Za daný čas musí pilot nabrat vodu do kyblíku a bez ztráty kapičky vody prokličkovat k cíli. Cílem je kulatý stůl o průměru jeden metr, na který je potřeba z výšky jedenácti metrů položit kyblík s vodou a to co možná nejblíže ke středu.
Pravidla všech leteckých soutěží vydává FAI (světová letecká sportovní federace), která dala požehnání i nadporučíku Malinovi k organizaci prvního tuzemského šampionátu ve vrtulníkovém létání na letišti v Podhořanech. Mistrovství se konalo na konci června a posádka Eduarda Maliny zde získala druhé místo. Na konci srpna se nadporučík Malina účastnil Mistrovství světa v polském Przylepu, kde získal úctyhodné 31.místo ze 46 soutěžících posádek z celého světa. Tím ovšem vojenský pilot ještě neskončil. V současné době „trénuje“ na Světové letecké hry do Dubaje.
Text & foto: kpt. Mgr. Zuzana Špačková
Uveřejněno: 13.10.2015 (24.zDL), Upraveno: 24.10.2015
Podobné články a odkazy
- Mountain Flight 2015 (14.7.2015) - V červnu letošního roku se příslušníci 243. vrlt. zúčastnili pravidelného výcviku v létání ve vysokohorských podmínkách. Díky modernizaci pohonných jednotek vrtulníků Mi – 17, mohl být tento důležitý výcvik proveden vlastními silami letky. Až do loňského roku příslušníci letky absolvovali tento výcvik na vrtulnících Mi – 171Š 23. a 22. základny vrtulníkového letectva.
Sdílet článek přes:
Facebook |
Google |
Digg |
