V ČR se poprvé setkali evropští operátoři letounů CASA

Třídenního setkání na 24. základně dopravního letectva Praha-Kbely se zúčastnili projektoví manažeři, letové posádky, technický personál a letečtí zdravotníci ozbrojených sil Finska, Polska, Portugalska, Španělska a ČR, to vše za asistence zástupců Evropské obranné agentury (European Defence Agency), která projekt zaštiťuje. Účastníkům se tak naskytla jedinečná příležitost, kdy si mohli vyměnit zkušenosti a řešit témata jako je modernizace letounů, softwarové zabezpečení posádek, vzdušný zdravotnický odsun nebo společná cvičení.

„Sdílení zkušeností s provozem letounů C-295 s ostatními evropskými operátory je pro nás obrovským přínosem. Povedlo se identifikovat problémy, které lze společně řešit lépe. Díky tomu jsme schopni neustále zvyšovat efektivitu a bezpečnost provozu letounů v normálním i operačním nasazení. Jsem velmi rád, že se akce u nás povedla zorganizovat,“ hodnotí setkání major Jakub V., náčelník oddělení bojové přípravy letectva 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely.

Společné setkání se poprvé konalo před rokem v Lisabonu. Česko tak bylo druhou zemí, která přivítala zahraniční účastníky. To pražské se konalo formou třídenního workshopu. Účastníci tak mohli diskutovat o zkušenostech s provozem letounu a předat si důležité informace k modernizaci avioniky, postupům při řešení konkrétních technických problémů či zkušenosti z operačního nasazení a přepravy pacientů.

„Vybavení letounu CASA se napříč státy liší. My jsme zatím v Evropě jediným operátorem s novou verzí s winglety (C-295MW). Zároveň jsme s Finy již téměř po modernizaci avioniky, aby splňovala zpřísňující se nároky evropského vzdušného prostoru. Nejen v tomto ohledu máme tedy ostatním co nabídnout. Portugalci na svém území pořádají komplexní taktická letová cvičení jako je ETAP-T 23, kterých se plánujeme zúčastnit. Španělé mají cennou praxi z operačního nasazení téměř po celé Africe. Poláci zase těží z celosvětových zkušeností svých mediků. Některé posádky mají v určité oblasti více zkušeností, ty mohou předat ostatním kolegům a ukázat, jak řeší konkrétní situace,“ doplňuje major Jakub V.

Odsun raněných je potřeba trénovat častěji

Jedním z hlavních témat byl také vojenský vzdušný zdravotnický odsun, který se v míru příliš často neprocvičuje. Vojenští zdravotníci však současně působí v civilních nemocnicích a leteckých záchranných službách, což zaručuje vysokou kvalitu péče v případě katastrofy, krize či válečného konfliktu. Diskutující se jednoznačně shodli na potřebě společných leteckých cvičení s krizovými scénáři, aby bylo možné sladit postupy a získat schopnosti společného mezinárodního působení.

„V případě evakuace více pacientů je vždy nutné o nich získat co nejvíce informací předem. Zásadní je pak naložit je do letadla ve správném pořadí dle závažnosti zranění. Nejdříve nakládáme pacienty, jejichž stav nemusí být nepřetržitě monitorován a mohou ležet na horních lehátkách, pacienti v nejhorším stavu musí být umístění na spodních lehátkách pro případ srdeční zástavy a potřeby resuscitace. Jako poslední nastupují stabilní a chodící pacienti,“ uvedla polská lékařka.

Příští setkání je naplánováno v roce 2023 ve Finsku.